Univerzální Duch a prvotní Bůh – Člověk

V Domácnosti Boží Sám Pán v postavě poutníka Abedama poučuje praotce, nicméně Svá následující slova adresuje hloubavému Jaredovi: „Můj milovaný Jarede, tvé učení o Bohu znám. Říkáš: ´Bůh je ve své podstatě absolutně nekonečný´. Ale nyní bych se přesto chtěl z tvého srdce dovědět, jak si vysvětluješ rozpor mezi Mou bytostní viditelností, podobnou tobě, a svou představou o Mé nekonečné bytosti? Neboť Já jsem tohoto mínění: stejně jako to konečné, prostorově omezené nemůže nikdy naplnit nekonečný prostor, i kdyby se stále a na všechny strany rozšiřovalo – tak je tomu zřejmě také naopak. Kde a jak by se to nekonečně prostorné mělo smrštit na konečnou bytost? Kde a jak by mělo začít, nemá-li žádné hranice? Jelikož je ale tomu podle tvého poučení tak, řekni Mi: Jak jsem se tedy stal Já, nekonečný Bůh, pro tebe i všechny ostatní nyní viditelným, tělesně a prostorově vymezeným Bohem? Podle tvé teorie takovým nemohu být; podle tvé lásky a podle tvé víry jsem to přesto Já. Nuže, sděl nám to všem! Neboť srozumitelnost této věci má obrovskou závažnost, jelikož nekonečná Boží Bytost je pro všechny konečné bytosti zcela nemyslitelná, což je docela totéž jako žádný Bůh. Konečný Bůh však již s představou ´konečného´ vylučuje veškerou Božskost. Nuže, otevři své srdce a vysvětli nám tento rozpor!“
Když Jared a ostatní uslyšeli takovou otázku, bili se všichni v prsa a jedna pochybnost za druhou jim začala jímat srdce. A Jared po chvíli přemýšlení pravil: „Pane a Otče, ve vší Tvé lásce a svatosti! Tuto otázku nebude s to zodpovědět ani největší a nejhloubavější Cherub právě tak jako já. Avšak mým měřítkem Tvého Božství je mé vlastní srdce, protože nikoho nedokáže milovat tak velice jako Tebe! To ostatní nemá pro mne žádnou důležitost. Jak se však také Ty, jakožto nekonečný Bůh, můžeš nám, před Tebou konečným červům, ukazovat jako konečný Bůh v podobě člověka, to ať si pochopí ten, kdo to dokáže. Já zde však zcela otevřeně dosvědčuji, že jsem s to Tě opravdu milovat jenom v této podobě. Neboť kde by mělo vzít (časově) ohraničené srdce takovou lásku, aby milovalo Boha v Jeho bezhraničnosti? Proto jsi mi také nekonečně milejší takto než ve Své, pro mne nepředstavitelné božské nekonečnosti. Jestliže se Boha bojím a miluji Ho, pak jen v této Tvé podobě, neboť pro Boha v Jeho jsoucnosti nekonečného, jsem já přece tolik, jako bych zde ani nebyl, a On pak také pro to, co je proti němu úplně nicotné, nemůže být Bohem! Hle, to je vše, co o tom dovedu říci. Kéž by Tě to uspokojilo!“
„A Abedam,“ čteme dál v Domácnosti Boží, „poté přitiskl Jareda na Svou hruď a pravil: ´Jarede, dal jsi Mi úplnou odpověď; je tomu přesně tak, jak jsi to nyní vyslovil. Jedině láska je měřítkem Mého Božství, a žádným jiným měřítkem Mne nelze vyměřit. (Já) jsem opravdový nekonečný Bůh! Pokud ale jde o Mou prostorovou nekonečnost, to je jenom Mé časem podmíněné projevování se, ale v duchu je to dokonalost moci Mé vůle, Mé lásky a moudrosti. Prostorová podoba bytosti Mého Já je však tatáž, podle které jste byli všichni utvořeni jako Mé bytostně věrné podoby! A tak tedy zůstaň, Můj milý Jarede, jakým jsi byl, a věř Mi: Nikdo Mne neuvidí v jiné podobě než jen v té, v níž Mne nyní vy všichni vidíte v duchu! Amen.“
Po takovém vysvětlení byli mnozí i s Jaredem velice spokojeni. Někteří si přesto nemohli ještě dost dobře pomoci a s námahou hloubali o dvojí podstatě Boží, totiž o té nekonečné a o té, jež před nimi stála v podobě postavy.

Tu se Abedam zvedl, zavolal k sobě všechny hloubavce a řekl jim: ´Ó, vy velcí pošetilci, co za nesmysl jste si vymysleli? Abyste se však dostali ze svého blouznění, dám vám nyní pravé světlo. A tak tedy poslouchejte: To, co nazýváte nekonečností prostoru, je Duch Mé vůle, jenž od věčnosti stanovil tento nekonečný prostor a všude jej naplnil bytostmi všeho druhu. Tento Duch má však centrum v podobě (prostorové) bytosti, ve kterém je veškerá moc tohoto nekonečného Ducha soustředěná do jednotného působení. Toto centrum moci nekonečné bytosti Božího Ducha je Láska jakožto život tohoto Ducha, a touto Láskou jsem od věčnosti Já! Ačkoli Boží Duch může působit všude, tak přesto se v podobě bytosti nemůže projevit bez lásky. Kde se Bůh ukáže konečným bytostem ve (Svém) bytostním vzezření, tam Se projeví Svou Láskou, která je skutečným základem jsoucnosti Boha a ústředním bodem veškeré moci, síly a svatosti Jeho nekonečného Ducha. Vidíte, to je podstata Boha ve vší pravdě a může být pochopena jen srdcem, ale nikdy rozumem! ´“
A tak tedy podle těchto vznešených slov je Bůh dokonalý nejen v nekonečné rozměrnosti působení Jeho síly, nýbrž stejně v koncentraci, v soustředění Jeho sil a Jeho podstaty do jednoho centra – nezměřitelně (vše)mocný v nekonečně největším stejně jako v nekonečně malém.


ZÁKLADNÍ OTÁZKY ŽIVOTA
Z POHLEDU ZJEVENÉHO DÍLA JAKOBA LORBERA sepsal WALTER LUTZ.

Najdete na www.lorber.cz