neděle 27. července 2008

Jak se bránit narůstajícímu zlu...

Vážený a milý bratře,
nedávno jsem se zamýšlela nad zly, jež jsou různého druhu a všecka, ať jsou jakákoli, trápí lidi. Činí se různá opatření, ale výsledek tu není, vše dál trvá.
Pán mi odpověděl, kde je příčina. Základem všeho života je láska. Jak ji však lidé pojímají? Většinou – žel jen tělesně – pro rozkoš, potěšení a jen málokdy pro pravou vážnost a ušlechtilý cíl, Bohem lidem jako vzácný dar darovaný. Nejcennější šťávy nejsou jim pro plození potomka, ale hlavně pro zachovávání, udržování síly, svěžesti, zdraví. Marnivým, chvilkovým potěšením lidé plýtvají, promrhávají to nejcennější, co slouží pravému životu, tím si nejvíc škodí, sobě ubližují, protože jednají PROTIZÁKONNĚ! V důsledku toho pak následují všeliká různá zla, ať jim říkáme jakkoli. To si, žel lidé neuvědomují a naříkají, hledají odstranění toho zlého všude jinde venku, jen ne u sebe samých a přece jen v každém z nás tkví to nežádané a není nikde jinde a taky jinak nezmizí, než zase nápravou nás samých – sebezapíráním v každém směru, cvičením se v účinné lásce k bližním, tak zlo zmizí.

A je důležité – začínat s nápravou hned při výchově dětí – učit je skromnosti, střídmosti, práci, píli, vzdělávání nejen rozumem, ale PŘEDE VŠÍM SRDCE – citu, lásky nejen k lidem, ale ke všemu životu v celé přírodě = ničemu neubližovat, všeho si vážit a tak se hlavně živit víc potravou rostlinnou, než živočišnou, převážně masitou, jak žel, nyní většinou děje, není se tedy co divit, že jsou už i děti, mládež hrubí, a to je vše následkem nemírného požívání masité, tučné potravy, (i libové maso obsahuje 20 – 30% tuku) Maso dráždí nejen žlázy, děti rychleji dospívají a pudí je to k vyžívání. To ať si rodiče dobře uvědomí a jsou dětem dobrým příkladem k ukázněnosti, střídmosti, skromnosti a pak bude zlo stále víc mizet a vše bude přicházet do pravého, správného řádu Božího, bude zavládat pravá láska, nebeským Otcem – Ježíšem Kristem, nám lidem do srdce vložená. Tam ji pokorou najdeme, spoutaného věčného Ducha uvolníme a k nejnádhernějšímu konečnému cíli – životu věčnému dospějeme.

To neříká Julie, ale Sám nebeský Otec Ježíš Kristus.
Jeho mír a pokoj i Jeho požehnání buď se všemi Vámi:
Upřímně všecky vespolek zdraví a vše nejlepší přeje z celého srdce Julie

Malá Skála 17. 8. 2008

pondělí 21. července 2008

Skutečnost přichází

Tak míjí den za dnem – Ježíš, hledaje med a kořeny k utišení Svého hladu, téměř nepozoruje, že má také ještě jiné potřeby, až opět přicházejí k němu Pius a Horeb a přivádí sebou jakéhosi zcela hluboko kleslého ducha.
„Pane!“ praví Pius. „Ve vědomí, že Ti prokáži službu, přivádím s Horebem tohoto zbloudilého a ztraceného bratra! Tvrdí, že tě zná! A směje se naší pošetilosti, protože se podle Tvých slov, snažíme: býti užiteční ostatním. Tento bratr tvrdí, že Ty jsi sice Oním Vytouženým – avšak že jsi prohrál, protože jsi nepřemohl Lucifera!“
Ježíš odpovídá: „Pie, pravím tobě, pošetilci tvrdí, že mají vždy pravdu! Avšak nezáleží na tom, co tvrdím Já, nýbrž co konám! Každé tvrzení jest jen mínění, nikoliv však ještě pravý Život!“ – „Můj vnitřní Život se vyznačuje – Mým jednáním! Ajest závislý – od mého věčného otce! Co On chce, činím Já! A budu také tak dále zachovávati!“
„Tvrdil jsem tedy správně!“ praví Pius. Avšak tento zde – chce se měřiti – s tebou! – každé poučení z mé strany zůstalo bez úspěchu!“
„Milý Pie!“ praví Ježíš. „Přenechej i toto Mně! Nechtěl jsi také ty se Mnou se měřiti? – a přece jsme se stali dobrými přáteli!“
„Ano, můj milý Ježíši! Odpovídá Pius. Avšak jsme v úzkosti o Tebe! – neboť nikoli v Tvé Síle a v Tvém vědění chce s tebou on zkoušeti: nýbrž v Tvé trpělivosti! – v Tvé Lásce! a v Tvé důvěře v Boha!“ -
„Bratře!“ pravá Ježíš mírně. „Dokud máš ještě starosti o Mne – dotud Mne neznáš! A tím povzbuzuješ Mé odpůrce! Mně při tom neškodíš! – ale za to tím více sobě! Neboť to, co jest ještě v tobě starostí, má a musí se státi jistotou. Kdo Já jsem – a co já – tobě jsem! Teprve tehdy bude v tobě položen pevný základ! Na této pevnosti staň a založ své životní Dílo; při čemž Já tě budu síliti a podporovati!“
Pius: Ó, Pane! Ty mne činíš věčným dlužníkem! Ó, odpusť mně, že jsem neučinil pro tebe více.“
Ježíš: „Jdi tedy a dohoň, co jsi zmeškal – a Bůh ti to odmění! Toho ubohého, satanem však zcela ovlivněného od sebe nevyhostíme. A tak můžete zcela klidně zůstati v Mé blízkosti – a zjeví se vám Duch = Lásky – a Trpělivosti!
Pius, Horeb odstoupí od onoho posměšně se smějícího – a diví se jeho drzosti, jak tajně Ježíše pozoruje.
Ježíš však poznává: „Tento jest Mi dán na zkoušku! A v jeho srdci se probouzí přesvědčení hladu a žízně a veškerého duševního utrpení duchovní temnoty, která na něho chce z venčí dolehnouti: Nové síly se v něm ozývají! Jemu na důkaz: Věčná Láska – staví Mne před nové úkoly! A radostně zvolá:
„Otče! Jsem připraven!“

Daleko vztahuje Své rámě; v duchu objímá všechny lidi a duchy – a modle se – žehná – Zemi s jejími obyvateli.
Nyní následuje pokušení, jak jest napsáno, Bohem povolanými muži! – A potom konečně splacená daň – Zemi!
Žádná moc Země – žádná moc temnoty se nemůže již odvážiti – měřiti se s Tím – jenž se stal Mistrem!“
Mistrem všeho života! Protože On překonal vše v Sobě, co se stavělo proti Životu z Boha“.

Nyní již pro Něho nebylo nepřítele! Protože On vše pozemské přemohl! A Jeho celé nitro bylo zasvěceno Životu Lásky! - všemi nebími pronikala jásání a plesání! Neboť „hvězda betlémská“ svítila všem! Všem bytostem zvěstujíc:
„Jen v tomto Světle – a Životě – může vám vzejíti Opravdový Pokoj!“

K o n e c

Ze spisu SKVOSTNÉ PŘÍBĚHY Z POZEMSKÉHO ŽIVOTA JEŽÍŠOVA, JEŽÍŠ MISTREM V LÁSCE.

Od SELTMAN Max, více na www.Lorber.cz