MOC MODLITBY

Hle, když někdo denní prací unaven, nebo vylákán jasnou oblohou a zářícím světlem slunečním, vyhledává volnou přírodu, aby se předně na několik hodin vzdálil ruchu, neb do samoty se uchýlil. Když se tak lesem a nivami prochází, tu dává svým myšlenkám volný průchod z tepla slunečního neb příjemného stínu stromů se raduje, hlubokými doušky vdechuje jarní vzduch, při tom pozoruje v celku i jednotlivostech přírodu s obdivem před mnohou květinkou a krásnou vyhlídkou zastavuje, oddávaje se tiché mluvě neměnící se přírody, když pozorováním výtvorů přírody, sloužících k jejímu udržení, veden jest k její umělecké stavbě, k její kráse a tak dále, konečně ku Stvořiteli všeho toho, který neustále, ať lidé chápou nebo ne, denně je tisícerými milostmi zahrnuje, když potom uznale a v nadšení člověk zvolá: „Jak málo je třeba k tomu aby člověk šťasten byl! “ Tehdy se modlí ke Mně, tehdy se odvrací srdce jeho od světa a modlí se aniž si to uvědomuje, neboť poznává v přírodě duchovní vládu Stvořitele, svého Otce, poznává tím sama sebe co duchovní bytost, která, ačkoli jest na úrovni hmotné, má svůj původ a budoucnost někde jinde, kam už žádné světské starosti nevnikají, kde klid a věčná láska jest trvalým vědomím, všech tam žijících. Při takové procházce cítí se člověk blízek Boha, cítí jak ho všude a stále stejnou láskou objímá, pociťuje nicotu světa a chápe, že v rozjímání o jediné květince, v zahloubání se do její stavby jest ukryto tolik duchovního, tolik líbezného, kolik tam mohl vložiti jen Bůh, který všeobjímající láskou všechny své děti tvory a bytosti k sobě vine.

Buďte ujištěni, že takový člověk se modlí, ano modlí se vroucně ke Mně, učí se Mne milovati, jest se svým osudem spojen a vrací se do svého domova jako zcela vyměněný.
Tak bychom se měli modliti od rána do večera a vše co nás potká, co se přihodí, odvozovati z božského vědomí z duchovních účelů; potom už nikoho nepřekvapí události, jež by ho mohly k zoufalství přivézti, zarmoutiti na delší dobu, neboť poznává, že vše jest k dobrému i když to má zdání neštěstí.



MODLITBA PÁNĚ .

Milý Otče náš, Jenž jsi v nebích posvěť se vždy a věčně jméno Tvé!
Přijď k nám Tvé Království Života, Světla a Pravdy a zůstávej u
nás! Buď jedině svatá a nejspravedlivější vůle Tvá mezi námi lidmi
na této Zemi, tak jako ve Tvých nebích mezi Tvými dokonalými anděly!

Na této Zemi však dej nám chléb vezdejší! Odpusť nám naše hříchy
a slabosti, jakož i my budeme vždy odpouštět těm, kteří se prohřešili
proti nám! Nedej na nás přijít pokušením jimž bychom nemohli odolat
a osvoboď nás od všeho zla, do něhož se může člověk dostat následkem
příliš mocných pokušení tohoto světa a jeho zlého ducha, neboť Tvá jest,
ó Otče v nebi všechna moc, všechna síla, všechna energie, všechna
velebnost, nádhera a sláva a všechna nebe jsou jich plná od
Věčnosti do věčnosti. Staň se! =(Amen)


TO JSEM UČINIL PRO TEBE
CO UČINÍŠ TY PRO MNE ?

www.Lorber.cz