Buďte moudří a nedívejte se stále na pozemské věci a zisk, ale na budoucí nebeský život a na to, co můžete svými skutky získat nebo ztratit. Žijíc mezi dvěma světy, stále měřte a zvažujte, či je to, co chcete udělat, příznivé pro současnost nebo vaši budoucnost. Od toho závisí budoucí život vaší duše. Jak na své životní cestě někdo rozsévá dobré semeno, ono mu vyklíčí a jeho duše se bude z našetřeného dobra živit podobně jako v pozemském životě.
Peklo není je místo nebo prostranství, ale duševní stav. Koho duše je šťastná, ten je všude v nebi, neboť ho udělala šťastnou jeho láska. Co je láska? Bůh! Zkrátka stvoření může být šťastné jen skrze Boha.
Království nebeské je ve vás: „Přijď království Tvé, jako v nebi, tak i na zemi.“ Tedy i tu na zemi má nebeské království ten, kdo si ho v sobě vzkřísil.
V Božím království se nacházejí lidé, kterých duše se distancuje od zvyklostí tohoto světa. Zkrátka už i mohou vejít do nebe a mohou si ho získat. Kdyby se nebe dalo získat jen po smrti, nebyl by sem učil svoje věřící, aby se modlili takto: „ Přijď království Tvé, jako v nebi, tak i na zemi.“ Tedy kdo si tu získal království, má ho i v Nebi. Nachází se v něm, patří do něho i když je ještě, co se týče těla, na zemi, přece je v nebi, neboť kde bydlí Otec, tam je i nebe a Boží království. Je jim totiž lidská duše, to znamená blažený stav!
Na www.Lorber.cz.
pátek 21. listopadu 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat