1. Na počátku bylo slovo a slovo bylo u Boha a Bůh byl to slovo.

1. Na počátku bylo slovo a slovo bylo u Boha a Bůh byl to slovo.

Tento verš měl už velmi mnoho mylně vysvětlovaných a různě pojímaných výkladů. Tohoto textu používali dokonce i popírači Boha, aby tím jistěji s jeho pomocí mohli i popírat Božství. Hlavní důvod pro neporozumění takovému textu spočívá v nedostatečném a nesprávném překladu z prajazyka do jazyků současné doby. Ale tak je to dobré. Neboť, kdyby duch takových textů nebyl skryt, tak by nejsvětější v něm bylo dávno znesvěceno a to by bylo největším zlem pro celou zemi. Tak se hlodalo jen na kůře a nemohlo se dospět k živé svatyni.

Nyní je ale na čase ukazovat pravý vnitřní smysl takových textů všem, kteří jsou hodni toho se zúčastňovat. Ale nehodným to má přijít draze, neboť při takové příležitosti nedávám se sebou žertovat a nějaký obchod sjednávat, přijímat.
Po této nutné předběžné poznámce se nyní vysvětluje. Jen k tomu ještě připojuji a říkám: Zde je k porozumění jen vnitřní, duševně-duchovní smysl, ne ale nejvnitřnější, nejčistší nebeský. Ten je příliš svatý a může se pro svět neškodně udělovat jen těm, kteří jej svým chováním v životě podle slova evangelia hledají. Ale pouze vnitřní, duševně-duchovní smysl se dává snadno nalézat, mnohdy už správným, časově odpovídajícím překladem a to se má ukázat při vysvětlení prvního verše.
Nesprávný a vnitřní smysl zahalující je výraz „na počátku“, neboť tím by bylo možno popírat a v pochybnost uvádět věčnou jsoucnost Božství a to se už i dělo.

Ať ale zní správný překlad : V prazákladě nebo i v prapříčině (všeho bytí) bylo světlo (nebo velká svatá tvůrčí myšlenka, bytostná, podstatná představa). Toto světlo nebylo jen v Bohu, nýbrž i u Boha = světlo vystupovalo jako bytostně ohledatelé z Boha a tím nebylo jen v něm, ale i u něho a jistým způsobem obtékalo praboží Bytí, čímž se jeví už položený základ k někdejšímu ztělesnění Boha.
Kdo nebo co bylo toto světlo, tato velká myšlenka, tato nejsvětější představa všeho budoucího, bytostného, nejsvobodnějšího bytí ? Byl to jen Bůh Sám, ježto v Bohu, s Bohem a z Boha Se v Sobě Samém představoval jako věčně nejdokonalejší bytí. A tak může tento text znít také : V Bohu bylo světlo, protékalo a oblévalo Boha a Bůh Sám byl světlo.

Úryvek ze spisu "O vnitřním Slovu", kapitola ZJEVENÍ PRASLOVA, Janovo evangelium.

www.Lorber.cz