POZNAT BOHA TAK DOKONALE, dokončení.

(Živ. 1, 23, 30) : Vaše léta života, oběh vaší země kolem slunce, celá oběžná doba vaší sluneční soustavy kolem svého ústředního bodu, vše toto je ještě méně, než jedna vteřina na velkých hodinách času, kde Má vesmírná tvorba má zaznamenáno své trvání nebo své bytí.

(Živ. 1,23, 31) : Váš údiv a obdivování Mé tvorby pochází z toho, že při jejím pozorování přikládáte příliš malé měřítko, abyste posuzovali nebo měřili tvorbu Boha, nekonečné bytosti.

(Živ. 1, 23, 32) : Jsou sluneční soustavy a celé slupkové globy kde světelný paprsek potřebuje miliony let, aby tam dospěl. Co víte o těchto světech, jak velké musí být, že se vám stávají viditelnými jen jako nejmenší hvězdy ! Kde je vaše počtářské umění, jež tuto vzdálenost chápe v číslech – počtech nebo může vyslovit, kde se vaše představivost odvažuje myslet nebo si vymalovávat velikost takových světů !

(Živ.1, 23, 33) : A přesto, Mé děti, ani tyto světy nejsou ještě posledními mezníky Mé tvorby. Daleko za těmito vzdálenými světy stojí ještě světové soustavy, jejichž paprsek ještě zdaleka k vám nepronikl a možná snad už vaše země a slunce nebudou trvat, než světelný paprsek odtamtud proletí místo, kde kdysi kroužila vaše sluneční soustava.

(Živ. 1, 23, 34) : Povzneste se a pojměte tuto velikost, i když jen hmotného světa. Zahloubejte se do pojmu Všemoci, jež toto tvořila, a to s málo prostředky – s přitažlivostí a odpudivostí = dostředivostí a odstředivostí, světlem a teplem. Chápejte tohoto Pána a Tvůrce, v Jehož oku se vaše slunce se všemi svými planetami a kometami objevuje jen jako bod ! Ten, kdyby nebyl, čím skutečně je, Otcem Svým dětem, by byl už dávno musel dat propadnout ve zkázu takové pokolení jako je vaše po všem tom, co jsem pro ně učinil, se chová tak odbojně a odpadle vůči Němu. Chápejte tuto lásku, která, jak On kdysi řekl, „dává vycházet slunci na dobré i zlé“ a jež vzdor všem poblouzením a popíráním všeho Božího zahrnuje přesto lidi v každé vteřině miliony milostmi !

(Živ. 1, 23, 35) : Chápejte tohoto Boha, jenž k vám – slabým tvorům kdysi z nebe v lidské podobě sestoupil, zanechal vám nauky lásky, snášenlivost, trpělivosti, odpouštění. Zahloubávejte se do myšlenky jeho velikosti, Jeho Moci, Jeho nekonečné tvorby a při tom ale i odměřujte, co chce říci, znamenat, že On, tento nekonečný Tvůrce a Pán nám nedává pociťovat nic z těchto vás utlačujících vlastností, nýbrž je jen vaším Otcem, vaším milujícím Vůdcem chce být a nyní dokonce už delší dobu Se s vámi přímo stýká, pokouší se vás k Sobě táhnout, vysvětluje a odhaluje vám všechna tajemství Svého Já, Své tvorby a jen proto, abyste se učili milovat Ho a že máte snáze nalézat svou duchovní cestu, jež je naznačena všem, kteří od Něho a Jím byli stvořeni.
(Živ. 1, 23, 36) : O tomto všem uvažujte a když chcete v tichých hodinách své srdce k Němu pozvedat, tu dbejte, aby to bylo důstojné Jeho i vás, neboť jen tak můžete očekávat, že vyslyší vaše přání. Neboť „On je Duch a kdo Ho chce vzývat, kořit se Mu, musí Ho ctít v Duchu a pravdě !“

(Živ. 1, 23, 37) : Před víc, než tisíci léty jsem toto vyslovil a ještě to nechápete, ztrácíte se ve světských starostech, prosíte Mě o věci, nic neříkající a zcela při tom zapomínáte, že jste potomky od Mne a kdysi účastníky duchovních blažeností, že máte jiné konečné účely, vyšší poslání, než právě v tomto pozemském životě se věšet, vázat na prchavé věci a v nich hledat svou celou spásu !

(Živ. 1, 23, 38) : Z toho jsou ta zklamání, ty nesplněné naděje, neboť jste nikdy nerozuměli Mně ani Mému světu, nikdy jste nepochopili, že mám s vámi jiné úmysly, jež často musí vaším přáním odporovat, poněvadž často berete vedlejší věci jako hlavní !

(Živ. 1, 23, 39) : Vzdor všem slovům, jež jsem vám až dosud dával udělovat, ještě neznáte, nevíte, co znamená „žít duchovně“, co je „vesmírný život“.

(Živ.1,23,40): Tento všeobecný život, základní zákon celé tvorby, neznáte ve kterém každé „proč“ nachází své rozluštění !

(Živ 1,23,41) : Kdybyste mohli zcela prohlédat tyto velké zákony, mnohem snáze byste chápali, že žádná bytost se od těchto zákonů nemůže odtahovat, jim unikat a že každé jejich přestupování nese za sebou nutné potrestání které musí následovat.

(Živ. 1, 23, 42) : Pokud nebudete schopni – zabývat se velkými, hlubokými ideami, představami, budete zůstávat, vězet na hroudě této malé Země, máte k přehlížení jen malý okruh vidění a ten nepřesahuje váš domácí život.

(Živ. 1,23, 43) : Proto jsou tu Má slova, Má napomínání, Má vysvětlování, proto Má mnohonásobná odhalování, jak jen malým lze dosáhnout velkého, že Mě máte následovat, abyste se také ve svém pozemském životě stávali malými, abyste pak k duchovně velkým rostli, pozvedali se a vynášeli k oné výši lidského pojmu, kde se jasně a klidně, ale i zřetelně učíte poznávat průběh vzdělávání hmotného světa ve vesmírných zákonech, jak i tyto zákony duchovní a nekonečné pro hmotný začátek nacházejí teprve v duchovním dokonání, dokončení své vyvrcholení, kde kráčejí, vpřed od stupně ke stupni, vás ke mně přibližují, tu teprve budete postupně poznávat, čím jsem jako Tvůrce !

(Živ.1, 23, 44) : Tak se pak podmiňuje láska ze sebe jako přirozený následek úcty a vážnosti, když jsme se naučili poznávat Mistra z Jeho děl, tu teprve lze správně chápat, jaké vlastnosti musí Ho zdobit a proč při takové moci ještě převládá tak mnoho dobroty a lásky !

(Živ.1, 23, 45) : Tak vezměte toto slovo zase z Mé ruky, je to Otcova ruka, jež by vás chtěla přitáhnout nahoru ke Mně. Neopovrhujte jí, neboť jinak bude škoda jen na vaší straně! Amen !

(Žalmy, hymny 1, 7, 6) : Nestačilo – stvořit duchy s ohromnými silami a vlastnostmi. Museli také vědět, k čemu a proč jsem jim dal tuto dokonalost, aby, jen moudře jí užívajíce, Mně, Svého Tvůrce uctívali. Mně zcela rozuměli a měli se učit zcela chápat Mou tvorbu. Aby se velká duchovní říše zřizovala čistě božsky, celku i jednotlivému se dávala jejich pravá cena a učilo se spatřovat i ve hmotě zpevnělé duchovno, jež rovněž jako sami duchové – jen na delší cestě musí prodělávat pochod zduchovňování, aby téměř jako část mého duchovního Já se jednou zduchovnělé ke mně zase vrátilo : To byl účel Mého sestoupení na tuto zemi, tomuto účelu sloužila celá životní dráha tak, jak ji až do konce znáte !

(Živ. 1, 13, 50) : Je tedy Praduch nebo nejvyšší Mocnost proto, poněvadž je tvořícím, působícím pravidlem, poněvadž je nepomíjejícím životem, také láskou, nebo jinými slovy řečeno :

(Živ. 1, 13, 51) : Nejvyšší Mocnost – Bůh – je láska !

(Živ. 1,13,52) : Kde je láska, tu není možné rušení, boření, nenávist.