Život a duševní boje Ježíše od Jeho dvanáctého do třicátého roku. Pokyny a příklady k dosažení znovuzrození jako podmínky věčného, blaženého života.

1 Jak potom žil Ježíš, Pán, od Svého dvanáctého do třicátého roku?
2 Cítil v Sobě neustále co nejživěji všemohoucí Božství; věděl ve Své duši, že všechno, co obsahuje nekonečnost, je podřízeno Jeho nejtiššímu pokynu, a že tomu tak musí být věčně.
3 K tomu měl ve Své duši největší touhu nade vším vládnout.
4 Pýcha, touha po moci, nejúplnější svoboda, smysl pro blahobytný život, touha po ženách a mnoho dalšího, také však hněv byly hlavní slabosti Jeho duše.
5 Ale bojoval z vůle Své duše proti všem těmto přemocným podnětům Své duše.
6 Pýchu pokořoval chudobou; ale jak tvrdý prostředek to byl pro Toho, jemuž patřilo všechno, nicméně však nesměl nic nazvat Moje!
7 Touhu po moci poutal ochotnou poslušností vůči těm, kdo jako všichni lidé ve srovnání s Ním nebyli nic.
8 Svou věčnou, nejvyšší svobod překonával tím, že, i když to byIo nekonečně těžké, dával se lidmi najímat jako otrocký nádeník k nejnižší práci.
9 Proti náchylnosti k blahobytnému životu bojoval častým postem – z nouze, ale též ze svobodné vůle Své duše.
10 Proti touze po ženách bojoval častou těžkou prací, chudou stravou, modlitbou a stykem s moudrými muži.
11 Ano, v tomto bodě musel přetrpět velmi mnoho, protože Jeho vzezření i tón Jeho řeči byly velmi působivé,
12 a z toho důvodu do Něho bylo na dálku a na smrt zamilováno pět překrásných Cyreniových dívek, které mezi sebou závodily, aby se Mu co nejvíce zalíbily.
13 Jemu se jistě taková láska líbila; nicméně však musel vždy říci každé: „Noli me tangere!" („Nedotýkej se Mě!")
14 Protože však také jediným pohledem prohlédl zlobu lidí a viděl jejich lstivost a pokrytectví, prohnanost a jejich sobectví,
15 je také pochopitelné, že byl velmi vznětlivý a bylo snadné Ho urazit a popudit;
16 ale tu usměrňoval Svou Božskou mysl Svou láskou a jí.následujícím smilováním.
17 A tak řídil svůj život samým nejtěžším sebezapíráním, aby opět nastolil rozvrácený věčný pořádek.
18 Z toho lze snadno pochopit, jak Ježíš jako člověk prožil osmnáct let, vystaven stálému pokušení a bojem s ním.
19 A protože nyní bylo pro každého učiněno, co mu je k užitku, nezbývá už více co říci, kromě třídenního jednání s moudrými a učenci v chrámě (viz „Tři dny v chrámě" v Jeruzalémě. Vydalo nakl. Trigon.), jež však nyní, stejně tak jako mnoho jiného, nemůže následovat.
20 Proto se prozatím spokojte tím, a ostatní bude následovat, řeknete-li slouhovi:
21 „Přijď, bratře, k nám ve jménu Páně, a zůstaň a přebývej u nás!"
22 Tím se také toto dílo uzavírá a Moje požehnání a Má milost nechť je s vámi navěky. Amen.


Výňatek ze spisu Dětství a mládí Ježíšovo. Přijal Jakob Lorber.

Více na www.Lorber.cz ... .