72. JEŽÍŠ V GETSEMANE

...

Zde nastal okamžik, kdy celá tíha blížícího se zla zachvátila duši Syna člověka a Božství opět zcela ustoupilo, aby přenechalo nejsvobodnější rozhodnutí člověku Ježíši.
Proto také pociťoval člověk Ježíš tuto tesknou hodinu a pravil: „Smutná je duše Má až k smrti." Potom pravil také k oněm třem: „Zůstaňte zde a bděte se Mnou."
Pak poodešel stranou a modlil se slovy: „Otče Můj, možno-li, ať ustoupí tento kalich ode mě; avšak ne jak já chci, nýbrž jak Ty chceš."
Protože však v těchto slovech není ještě vlastní pevné rozhodnutí, nevrátilo se také ještě Božství do něho.

Ježíš se vrátil k Svým učedníkům a nalezl je spící.
Z toho seznal, že oporu může nalézt jedině u Otce v sobě.
Probudil ony tři a vyslovil ona známá slova: „Cožpak nemůžete ani hodinu bdít se Mnou? Bděte a modlete se, abyste neupadli v pokušení. Duch je ochoten, ale tělo je slabé.“
Těmito slovy nemínil označit jen ony tři, nýbrž také sama sebe.
Ježíš se nyní vrátil a opět se modlil: „Otče Můj, není-li možné, aby tento kalich ustoupil ode Mne, vypiji jej tedy a staniž se vůle Tvá."
Puzena opět neklidem, hledala duše připojení navenek u svých učedníků a nalezla je opět spící, a to tak tvrdě, že se neprobudili, nýbrž při zavolání na ně se jen rozespale pohnuli.

Teď Ježíš, Syn člověka, zvítězil.
Soucitně pohlédl na Své učedníky, pospíchal zpět a hlasitě volal: „Otče, vím, je možné, aby tento kalich pominul; leč staniž se jedině vůle Tvá, a proto jej vypiji!"
Tu se Božství do něho úplně vrátilo a posílilo ho, úplně ho prostoupilo a pravilo: „Synu Můj, naposled ti bylo rozhodovat. Nyní Se Otec a Syn v tobě sjednotili a stali se věčně nerozlučitelní. Nes, co ti bylo dáno nést! Amen."

...